Knihy

První kniha Dagmar Peckové Ty vole se neříká ukázala, že operní diva umí psát stejně ostře a vtipně, jako zpívá – fejetony, v nichž se s ironií a nadhledem trefovala do světa opery i života kolem nás, si získaly tisíce čtenářů. Teď přichází s volným pokračováním Tanec mezi vejci – ještě osobnějším, otevřenějším a místy peckovsky provokativním. Dagmar Pecková píše o dětství v Medlešicích, pionýrských táborech i o šoku z okupace v srpnu 1968, o začátcích na konzervatoři, první svatební noci i o setkáních s hvězdami hudebního světa, o trapasech i triumfech, které by jiní raději zamlčeli.

Vydavatelství: Kazda

Ten pocit, když vám v hlavě najednou problikne okamžik z dětství. Jak to tehdy vlastně bylo? Vzpomínky se začnou drát ven z podvědomí a z jednotlivých úlomků se najednou utvoří kratičké kapitolky života. Vtipné i smutné… i ty, které měly raději zůstat zapomenuty. Život na výsluní se všemi stíny na duši. Vlny slávy a propadů. Svět divadel, koncertních sálů i rodinných chvil. Vše v poklusu s minutovníkem v hlavě. Jak být světovou pěvkyní, milující a milovanou ženou nebo snad dokonce perfektní matkou? Návod k tomu všemu v této knize rozhodně nehledejte.

Vydavatelství: Kazda

Dagmar Pecková by si dost možná zasloužila označení chameleon. Jaká tedy vlastně je? Má své vize, které chce uskutečnit. Nevzdává se. Srší nápady. Bývá pokaždé jiná: jednou něžná se zavřenýma očima a pohledem dovnitř duše, jindy ohnivý „Beran“. Rázná, ale zároveň empatická. Ví, co chce. Přímá, jako když vyšije. Životní názory má jasně dané a nebojí se je říkat nahlas. A když to nejde tudy, půjde to jinou cestou… I když se jeví všem na první pohled jako energický extrovert, je to naopak.

Vydavatelství: Grada

Mezzosopranistka Dagmar Pecková je právem nepřehlédnutelnou osobností světové hudební scény. Do všeho jde s maximálním nasazením – ve svém profesním i v civilním životě. Co se leckdy jeví jako nesmlouvavá nekompromisnost, je zároveň její obrovskou předností – z pódií v jejím nezaměnitelném podání doslova čiší smršť emocí a pocit, že se právě teď dotýkáme podstaty umění. O tom, co to obnáší, „být částečkou geniální hudby“, o sólovém zpěvu jako toreadorství, o pozici klasické hudby v době vycizelovaných hudebních nahrávek, o velkém životním štěstí i o držkopádech..

Vydavatelství: Argo